Hnutí mysli 40. Nenávidím pondělí

Kolikrát jsme tohle řekli nebo slyšeli? Kolik známe lidí, kteří nesnášejí pondělí a kolik těch, od nichž jsme nikdy podobnou stížnost neslyšeli?

I neděle se dá nesnášet. Proč? Protože po ní přichází pondělí.

Proč nesnášet pondělí? (První příběh)
– jdeme do práce
– musíme cestovat
– máme porady
– vstáváme dřív, než o víkendu
– je to nechutná změna po pátečním odpoledni, sobotě a neděli
– zase jsme v jednom kole
– nevydechneme až do pátku
– zas nic nestihneme
– nemáme čas na koníčky, na přátele
– práce nás nebaví
– …

Proč brát pondělí v klidu? (Druhý příběh)
– jdeme do práce, kterou jsme si vědomě a svobodně vybrali a víme proč, pokud by byla potřeba změny, tak ji uděláme a víme proč
– rádi cestujeme nebo cestování akceptujeme jako součást práce, kterou jsme si vědomě a svobodně vybrali
– máme porady, které jsou efektivní a přínosné, protože jsme k tomu přispěli a pomáhají se nám dobře orientovat v úkolech a přispívají ke kvalitní komunikaci na pracovišti, trvají akorát-dle plánu
– vstáváme svěží, jako každý den, protože s e večer nepřecpáváme a dodržujeme obvyklý režim, pečujeme o sebe, pijeme dost vody, máme dostatek pohybu
– je to příjemná změna po plnohodnotném víkendu, posuneme své projekty zas o kus dál, vše v oblasti, která nás naplňuje, protože jsme si ji sami vybrali v souladu se svými hodnotami a zájmy
– vše zvládáme s přehledem, protože umíme využívat čas efektivně, střídáme výkon s odpočinkem, dobře plánujeme priority, umíme odmítnout přetížení a říkat “ne”, přispíváme k transparentní komunikaci, umíme čerpat ze synergie týmu
– jsme tělesně i duševně v kondici, protože víme o svých možnostech a umíme jim přizpůsobit výkon, učíme se nové dovednosti, sportujeme, umíme odpočívat
– na své přátelé a koníčky máme pravidelně vymezený prostor, protože je to pro nás důležité, pomáhá nám to odpočívat, nabrat síly, udržovat příjemné vztahy
– práce nás baví a naplňuje, občas je vyčerpávající, dobije nás ale její smysl, naše poslání, které je v souladu s naší osobní vizi
– vše je v souladu s námi samotnými, i když z času na čas je potřeba zabrat, někdy nás potkají neočekávané události, umíme ovšem být sami sebou, sebevědomí a odpovědni k sobě a tak umíme včas přibrzdit, nebo se zastavit úplně, jinak jsou běžně pro nás náročné výzvy oblastí pro růst

Kolik lidí s příběhem podobným tomu druhému známe?
Kolik s tím prvním?
A kam chceme patřit?