Hnutí mysli 54.: Kde je selský rozum?

Má nová klientka dlouhodobě užívá před spaním Lexaurin a předtím Rivotril (zájemce se může kdekoliv na internetu dopídit k informacím o těchto lécích, zejména o jejich vedlejších účincích).

Proč? Protože si stěžovala na to, že špatně spí.

Ptám se: jak vypadá vaše nespavost?
Odpověď: Tak, že se vzbudí V PĚT HODIN RÁNO, již neusne, ale ani nevstane, protože teď již NENÍ PROČ.
Ptám se: od kdy to tak je?
Odpověď: od odchodu do DŮCHODU, kam odešla před pár měsíci.

Její stav je navíc komplikovaný i tíživým pocitem vlastní BEZCENNOSTI a nepotřebnosti. (Na co bere ovšem další psychofarmakum.)
Od kdy trpí tímto pocitem? Od odchodu do DŮCHODU.

Ptám se: Kdy jste vstávala, když jste se ještě před pár měsíci budila do práce?
Odpověď: V PĚT HODIN RÁNO.
Ptám se dál: a JAK DLOUHO?
Odpověď: TŘINÁCT LET

Kladu si tedy otázky:
1. Není třináct let dost dlouhá doba na to, aby si organismus navykl na režim a budil se prostě dál v pět hodin ráno, akorát si tělo nevšimlo, že nadešel čas důchodu?
2. Je potřeba dvou psychofarmak s tristními vedlejšími účinky?
3. Není užitečnější – před vypsáním předpisu na psychofarmaka prostě pochopit, že tělo si navyklo a dělá pouze to, co se po něm chtělo třináct let?
4. Je vhodné přidat další – třetí psychofarmakum – do třetice vše nejlepší, protože klient trpí pocitem bezcennosti a nepotřebnosti? Není na místě citlivá, chápající práce s klientem na obnově jeho sebevědomí, na nalezení naplnění nové etapy života a tak podobně, třeba za pomoci celé milující rodiny?
5. Pletu se, když se domnívám, že tuhle práci na sobě za klienta (a jeho terapeuta, který ho na cestě s respektem doprovodí) nikdo neudělá, natož kombinace tří psychofarmak? Po kterých je navíc ztracen ve svém prožívání?
Tak si říkám, kde je selský rozum pomáhajících profesionálů? Odkud se bere motivace „léčit“ režimový zvyk organismu psychofarmaky? A „léčit“ zásadní pochybnosti o své lidské hodnotě dalšími psychofarmaky? Odkud se bere?