Hnutí mysli 55.: Civilizační pasivní pohodlí
Člověk kdysi a teď:
Když chtěl vodu, vzal vedro a zašel ke studně – dnes otočí kohoutkem, nebo vyndá pet-ku ze skřínky.
Když chtěl něco sdělit příbuzným na druhém konci republiky, napsal dopis a nalepil známku a čekal i týden a víc na odpověď – dnes vezme mobil, zapne skype nebo pošle e-mail a doví je ji hned.
Pokrok nabízí pohodlí a žádá za něj peníze. Taky nabízí pasivitu.
Když má dnes člověk zdravotní (tělesný) problém se žaludkem či játry (a svěří se lékaři), třeba i řekne, že se pořád od rána do večera cpe vším možným nebo se taky něčím duševně trápí a třeba se ho na to ani nikdo nezeptá – vezme si nabízenou pilulku. Často ani nic ve svém chování k sobě nezmění a cpe se dál nebo se trápí dál.
Pak, když je hůř, vezme pilulky dvě. Pak další, protože těmi prvními si způsobil nějaký vedlejší účinek.
A když má dnes člověk potíž duševní, svěří se lékaři (čest těm osvíceným) a dostane taky pilulku – “na hlavu”. A často nic nezmění a pasivně čeká, že zázračná pilulka (některými profesionály nazývána jako “vitamin pro mozek”) zabere a potíž zmizí.
Ale ona nezmizí, tak změníme pilulku. Nebo dáme víc. Nebo přidáme další druh a barvu.
Jestli zmizí neužitečné uvažování o sobě plné pochyb, komplexů, pocitů méněcennosti, jestli zmizí manipulace v komunikaci a ubližující vztahy, jestli zmizí pocit, že cokoliv udělám, je to špatné a není to dost, abych si zasloužil lásku a podobně – po požití pilulky, pak jsme jako lidstvo dosáhli skutečně něčeho výjimečného a třeba bychom měli tyto bonbónky rozdávat zcela zdarma a každému, i jako prevenci nebo do zásoby a do povinné výbavy autolékárničky.
Ale ono to tak nefunguje.
Je to ovšem zcela pohodlné – vzít si pilulku a pasivně čekat. Místo toho, abychom se zklidnili, sedli si “sami se sebou” k upřímnému rozhovoru a procítili, co je špatně a co je potřeba změnit. A taky pak pro to něco UDĚLALI.
Pasivita je ovšem pohodlnější pro klienta a taky výhodnější pro výrobce a distributory “vitamínů na mozek”.
Kdo by šel po vodu ke studně, když otočí kohoutkem a ona poteče sama? Co když je však ta z kohoutku kontaminovaná a její pití poškodí zdraví? Oplatí se za takových okolností zajít k prameni nebo ne?
