Hnutí mysli 20. Z vězení vlastních nefunkčních omezení

Mnohá nedorozumění a neštěstí se rodí poté, co použijeme staré nefunkční vzorce myšlení na zcela nové situace. Jako rodiče chceme, aby nás naše děti pořád potřebovaly stejným způsobem místo toho, abychom vědomě přijali novou etapu života a přestali se cítit nepotřební, když se ony osamostatňují. Týráme se ve vztazích strachem z opuštění a ze samoty, který jsme někdy zažili ve zcela jiném kontextu a se zcela jinou osobou, místo toho, abychom sobě i partnerovi nechali růst křídla. Necháme se znejistit “pouty očekávání druhých”, jak jsme kdysi byli vedeni, místo toho, abychom si rozvinuli vlastní vizi, jak chceme žít a vydali se za ní. Přitom v každé chvíli uvěznění v nefunkčním vnitřním dialogu třímáme v ruce klíč ode dveří, každý ten svůj.