Hnutí mysli 103.: Kdo ví, co je mobbing?

Posted on 16/07/2013 by Katarina Bradac in Hnutí mysli

Pořád mne překvapuje, jak málo o tomhle nebezpečném fenoménu na pracovišti víme. Dokonce i když se nás osobně týká.

V poslední době se na mně obrátilo několik lidí, kteří popsali svá specifická a velmi podobná trápení na pracovišti, aniž by věděli, jak to pojmenovat.

Zřejmě by každý manažerský trénink měl tuhle důležitou kapitolu obsahovat, protože mnozí manažeři vůbec neví, o co jde a tudíž vůbec neví, co s tím mají dělat. A tak s tím často vůbec nic nedělají. A mobber vyhrává.

A taky každý zaměstnanec by měl být informován, klidně v rámci cyklického školení BOZP, nebo prostřednictvím firemního intranetu, na co být vnímavý, aby se nestal obětí.

O čem je tedy řeč?

Mobbing je šikana na pracovišti. Je to emoční týrání, psychoteror v pracovním kontextu. Šikana nenápadná, skrytá, pozvolná, záludná, rafinovaná a velmi nebezpečná. Někdy, žel, až smrtelná.
Hlavními aktéry jsou mobber a jeho oběť, jako vedlejší, avšak důležité postavy, vystupují ostatní kolegové (sociální prostředí).

Kdo je mobber?
Mobber má zvrácenou motivaci poškodit jiného člověka. Často jenom tak, nebo proto, že se ho obává – obětí totiž často bývá kolega inteligentní, schopný, perspektivní – a to se zvrácené mysli mobbera samozřejmě nehodí.
Často je mobberem zapracovaný zaměstnanec se svojí “jistou” pozicí, který nesnese konkurenci nebo domnělé ohrožení. A zvolí cestu likvidace nepohodlné osoby.
Anebo to udělá jen tak, ze zábavy.

Jak to funguje?
Nu, jako v “psycho” filmu. Jistě jste nějaký viděli. “Zlá psycho” postava, navenek milá, přátelská, sociálně adaptovaná, “v kolektivu oblíbená” pozvolna a nenápadně, tak, že je jaksi zcela nemožné jí to dokázat, že dělá něco zákeřného a systematického, manipulativně a promyšleně postupuje po milimetrech za svým cílem – někoho společensky zcela znemožnit. izolovat, zlikvidovat.

Jaké používá mobber taktiky a techniky?
Třeba: ignorace, přerušování mluvy, zesměšňování, informační embargo, nenápadné drobné pomluvy na začátku, pak tvrdší útoky, přisuzování chyb, které člověk neudělal, nafukování drobných nedostatků, posměch ohledně vyznání, rasy, nezvání na společný oběd, přerušení rozhovoru, když oběť vstoupí do kanceláře, minimalizace očního kontaktu, převracení očima, když oběť mluví na poradě, neustálá drobná či větší diskreditace…a spousta dalších a rafinovanějších taktik, které ani nechci psát, aby se případný mobber amatér zbytečně neinspiroval.
Mobber profesionál se inspirovat nemusí, poradí si sám.

Kdo je oběť?
V zásadě kdokoliv. Jak již bylo zmíněno, často schopný člověk a nebo člověk, který mobberovi připomíná někoho, koho sám uboze nenávidí a tahle iracionálně se mu začne mstít.
Nejčastěji se obětí stává nový kolega. Ten je hodně závislý na tom, jak ho okolí přijme, kolik informací a jestli ty klíčové mu poskytne.(Buďme realisté, i ve firmách s procesním nebo maticovým řízením a archivací a třemi ISO je prostě člověk pořád nositelem významných informací.)
Nový člověk nemá zázemí, nemá navázané vztahy, nemá kontinuum v informacích, procesech, v historii firmy.

Takže jak to mobber udělá?
Začne nenápadně, pozvolna. Tu nesdělí důležitou informaci, tu nepozve na oběd, tu převrátí očima, tu se zmíní nelichotivě, s ustaranou tváří, že tohle je opravdu ale tristní chyba, co oběť právě udělala (samozřejmě za zády oběti), tu zmlkne, když oběť vstoupí do kanceláře.
Oběť se již zpočátku necítí dobře, neví ale pojmenovat proč. Když o tom začne s někým mluvit, obvykle dostane odpověď, že dělá z komára osla. Že trpí stihomamem.
A mobber pokračuje. Po kapičkách, pomaloučku. Znáte to s tou žábou, co se klidně uvaří ve vodě, když teplotu pomalinku zvyšujete?
Napětí roste, oběť začne skutečně dělat časem chyby, to se mobberovi jen hodí jako “potvrzení”.

Abychom to neprodlužovali, probíhá ještě několik tristních situací: když se oběť začne bránit, vypadá jako blázen. Mobber dá totiž pozor, co kdy a jak načasuje.

Jak to končívá?

Oběť odejde sama, nebo je vyhozena. Mobber si udělá zářez na pažbu. Mobber nemusí být nadřízený oběti (bossing). Dokonce to může být podřízený oběti. Nebo kolega.

Časté jsou psychosomatické následky, drtivé následky na sebevědomí oběti, někdy i samovražda.

Co s tím dělat?

Nu, babo raď. Velice důležitá je INFORMOVANOST a prevence. Je důležité se bránit od začátku (mobbing je definován jako škodlivé chování alespoň jednou za týden po dobu půl roku). Klíčovou roli má nadřízený mobbera. Důležitou kulisou je firemní kultura.
Je to složitější, ale řešitelné.

Je důležité si uvědomit, pokud se někdo stává či je obětí mobbingu, že je to mobber sám, kdo není v pořádku a je to jeho ubohost, co není v pořádku. Ne oběť.

Comments are closed.

  • Poslední komentáře

    • Osobní galerie

      20130706_095528-jpg 14109_1449906327320_3188791_n-jpg 26498_1425451555966_7288148_n-jpg 26498_1426795189556_6673732_n-jpg 34082_1556497512033_7854924_n-jpg 46309_4775346181238_749679650_n-jpg 65035_10200280796602235_420529762_n-jpg 166583_1867565328534_4108084_n-jpg 167223_1867555048277_3803212_n-jpg 320403_4842250093794_1545645029_n-jpg 580989_4842275414427_737541512_n-jpg 601768_10202216103143689_762463274_n-jpg