Hnutí mysli 123.: No tak, dej tetičce pusinku!
Má klientka se mi svěřila, že své děti hladí z “donucení”. Možná to na prví poslech zní strašně, ale není to tak.
Sama vyrůstala v rodině, kde mnoho pozornosti nedostala, natož pak doteků. Měla velmi nemocného bratra, který vyčerpal veškerou pozornost rodičů. Pak, později, druhý bratr obdržel vše, po čem ona toužila, protože byl “problémový” a brzy začal brát drogy.
Tak si doteků a pozornosti neužila.
Jelikož je to citlivá a milující matka, sama si nakázala, že to dělat musí – dotýkat se svých dětí, mazlit se s nimi. Proto o tom mluví jako o “dotecích z donucení”. Někdy má sama husí kůži, když ji dcerka obejme. Vší silou se ale snaží objetí vydržet a taky opětovat. A svých dětí se dotýkat.
Jejímu partnerovi doteky velmi chybí. Je z odlišného těsta, objímal a mazlil by se pořád. Domluvili jsme se na “domazlovacích” rituálech, kdy si partneři sami stanoví, kdy se budou mazlit jenom pro mazlení. Celkem si to pochvalují a často se na to nasmějí. Prý se to dobře přenáší i na děti a mazlení s nimi jde poté téhle paní daleko snadněji.
Protože je sama citlivá na doteky, je vzteky bez sebe, pokud vidí, že někdo požaduje polibek či objetí po jejich dětech nebo po jiných dětech – a ony nechtějí. Tetička z její rodiny to tak dělá pořád: “No tak, dej mi přece pusinku na uvítanou!” říká svíjejícímu se dítku, které se snaží vymanit z jejího objetí.
Drahé tetičky, babičky, strejdové a kdokoliv, nedělejme to, je to násilí pácháno na těle a na duši dítěte. Je to dokonce nebezpečné i v jiném kontextu, když by o něco podobného žádal úplně cizí člověk a ze zcela jiných důvodů.
Proč by nás mělo dítě líbat a mazlit se s námi, pokud si o to samo neřekne? Je to hrubé nerespektování jeho svobodné vůle. A taky povzbuzování od rodičů, aby tak udělali, aby to nevypadalo, že nejsou slušně vychovány.
Na druhou stranu pokaždé, když to dítko potřebuje, i když třeba svým způsobem, pouze šimráním na zádíčkách, protože právě teď víc nechce, nebo i “puberťák” který po doteku touží, ale již se za to stydí, dotýkejme se a dotýkejme, ať se pak v dospělosti může plně oddat blízkosti s partnerem nebo svými vlastními dětmi.
