Hnutí mysli 22. Od cizích postulátů ke svým přesvědčením

Hnutí mysli 22.: Je zajímavé, co všechno se o sobě můžeme naučit, cítíme-li se špatně. A současně přijmeme-li myšlenku, že naše pocity o sobě a o světě jsou výsledkem našich myšlenek o sobě a o světě. A Ty že jsou propojeny s našimi bazálními přesvědčeními. Třeba o tom, kdo jsme, jak to ve světe “chodí”, co se “má” a “sluší”, co se “nesmí” a je “ošklivé”, co se “očekává”, na co máme “právo”, kdy přichází “trest”, kdy se “sluší cítit vinu”, za jakých “podmínek” budeme milováni, kdy máme “nárok” na štěstí, co je naše “povinnost”…A odkud vlastně tato přesvědčení přišla do našich myslí? Kdo je tam zasel a s jakým záměrem, jak dlouho tam jsou a co už “napáchali”? Když víme pojmenovat, že se cítíme špatně, pak srovnáváme s něčím, co vypadá jinak – s pocitem “je mi dobře, jsem se sebou v souladu”. Tudíž jej známe, tudíž je možný. Jak konkrétně to vypadá, je-li nám dobře? Věřím, že si každý umí odpovědět a hlavně odpovědět PO SVÉM, navzdory tomu, co si ostatní myslí.