Hnutí mysli 239.: Jak si bezpečně zabít vztah se ženou nebo jak zabít ženu

Posted on 19/05/2018 by Katarina Bradac in Hnutí mysli

Neztrácejme čas a začněme systematicky, možnosti se nabízejí od začátku.

  • Přejme si syna a těšme se na něj, ignorujme signály porodníka, že tam dolů to nevypadá na přívěšek a opakujme své: Jsem přece chlap, co dělám, to dělám pořádně”. Nebo: “Královny rodí syny!”
  • Po porodu holčičky buďme velkorysí: “No co už naděláme, hlavně, že je TO zdravé.”
  • Už zpočátku buďme odpovědní a nesahejme na NĚCO, u čeho se necítíme kompetentní: “Hele, teď je TO ještě strašně mrňavé, bojím se, abych TOMU neublížil, koupat TO nebudu.”
  • Rozvíjejme zdravou sebereflexi a zkoumejme své kompetence i ve vyšším věku TOHO: “Hele, neumím si hrát s holkama, bylo nás pět kluků (s otcem a praotcem a dvěma strejdy od mámy). Když TO naroste a bude TO něco pořádného umět (myšleno fotbal, šach, lovení ryb, rychlý běh, pití škopky za 5 vteřin, střílet z luku, jezdit na koni, body-building, atletiku, vyjádření myšlenky dvěma slovy, soupeřit, soupeřit, soupeřit, vyjmenovat třicet akčních hrdinů, recitovat repliky z Pulp Fiction o půlnoci, atd.), pak se zapojím. 
  • Buďme vzorem věčné dřiny, odříkání a nasazení a věnujme většinu životního času práci, práci, práci (vždyť zabezpečujeme rodinu),  sportu mimo členy rodinné smečky, fitness, kamarádům (vztahy jsou to nejdůležitější a Franta tuhle dohodil zajímavý projekt), po práci je potřeba relaxovat, jinak je pracovní tempo neudržitelné. Očekávejme, že s manželkou jsme na jedné lodi a tudíž to zcela chápe a TO ještě nemá rozum (tudíž si z toho vezme, jaký jsem dříč a jak se obětuji pro rodinu a takového chlapa si i najde. Určitě nebude registrovat, jak jsem nepřítomný v životě rodiny, určitě si  nebude myslet, že máma není dost dobrá, protože neumí zaujmou tátu, určitě na sebe nepřevezme roli zachránce rodinného hnízda a určitě se nebude snažit být perfektní, nejlepší, bez chyb, hodná holčička – nejlépe bez názoru, s výbornými známkami, soutěživá, se sportovními úspěchy, možná kdyby byla kluk, to by bylo všechno jinak, udělá všechno, jenom aby tátu přitáhla domů. Ne, to se určitě nestane.)
  • Buďme světáci s vysoce rozvinutým smyslem pro vnímání souvislostí a pokaždé, když kterákoliv žena vyjádří emoce, řekněme: “Máš krámy, nebo co?”
  • Buďme důslední a nenechme nic bez komentáře, (zejména za volantem) a komentujme: “No jo, ženská, co bys čekal….”
  • Buďme studnicí moudra, nositeli hodnot a vše objímajících pravd: “ženská patří ke sporáku”, “ženská má držet pusu a krok”, “co to je za ženskou, když ani porodit neumí”, “hele, koukni, o tu bych si ani kolo neopřel”, “panebože, taková vyzobaná slunečnice, kdyby nebylo zbytí, ojel bych ji ale jenom s pytlem na hlavě”, “ženská má mít metr padesát, abych si poté, co mi ho vy..lí, měl kam postavit škopek”, nebo: “ideální ženská je taková, co se po sexu ihned promění na basu piva a partu kamarádů” a “po tmě je každá kráva černá” a podobně. Šířit moudro je užitečné i před manželkami, přítelkyněmi a dcerami, ať se holky učí, dokud tady jsem, nebudu tady věčně. 
  • Chtějme pro své ženy to nejlepší, druhý jim to neřekne přímo, obětujme se a podávejme zpětnou vazbu: “Máš dost velký zadek, chtělo by to shodit”, “tu sukni bych vyhodil, máš dost tlusté nohy, to není potřeba ukazovat”, “to hnízdo, co máš na hlavě, to je schválně?”
  • Buďme přezíraví, připravme dceru na realitu života a nedotýkejme se jí, nehlaďme ji, neříkejme ji, jak je krásná, talentovaná, milá, chytrá, vtipná, nepřitulme si ji u filmu, neříkejme ji, že je naše princezna a kdo ji vlásek na hlavě zkřiví, bude se v prachu válet s naším mečem u krku. Čím dřív pochopí, že svět je zkažené místo, tím líp. 
  • Buďme transparentní a odhalme, jak to ve skutečnosti je, ať to neprotahujeme: “Víš, kotě, my chlapi to máme u sexu úplně jinak než ženský, tak to pochop, vždyť víš, vo co jde, ne?”
  • Pomozme ženě si uvědomit, co chce: “Hele, to bys ze mě chtěla mít kastráta? Že ne? Je předci normální, když spolu někam jdeme, že se koukám po roštěnkách, co by stáli za hřích, nedělej krávu.”
  • Upozorňujme na rozdíly, třeba to bude k něčemu dobré: “Nechápu, jak s tou Janou melete dokola samé nesmysly a to 4 hodiny v kuse. Mimochodem je to kráva, nemám ji rád, domů ji nevoď. To my chlapi máme jasno po třech slovech a pěti pivech. Jo a v sobotu přijede Berťas ze Států, tak jsem pozval Juru, Frice, Tondu, Pepu, Kukina a Satana na grilovačku na zahradu. Koupíš a naložíš maso?”
  • Rozvíjejme cnosti, třeba šetrnost a nekupujme zbytečnosti jako oblíbenou omalovánku dceři, dortíček, plyšáka, co má krásné oči, květinu či parfém manželce, nevyhazujme zbytečně peníze za večeři venku (doma stačí krkovička s knedlíkem) nebo něco na grilu, co se dá sníst u fotbalu (dvě mouchy jednou ránou).
  • Střídmost a skromnost jsou taky dobré, neříkejme ženám, že jim to sluší, zpychly by. Nezvykejme je na otevírání dveří, je to zastaralý nesmysl, emancipovaná ženská to stejně nesnáší, mimochodem, ty feministky jsou krávy, no co, ženské. 
  • Uveďme do obrazu dcery raději včas, že ženská, která vydělává víc, než muž, je z principu taky kráva. 
  • Buďme gentlemani, když už na ženu saháme, tak minimálně. Prsa a zadek stačí, ideálně se zaměřme pouze na jedno místo, které je nejpodstatnější. A šedá hmota mozková, ta se u intelektuálně přeplněných jedinců sesouvá i za nehty, je teda spíš znakem kvalitního genetického potenciálu, neničme ji manikúrou a už vůbec ne před intimním dotekem.
  • Nebuďme hloupí a nekoukejme ženě při rozhovoru do očí, na kynologickém kroužku nás učili, že to pes považuje za výzvu do boje. Jsme sice bojovníci, ale ne hlupáci, nebudeme předci dráždit hada bosou nohou.
  • Doma držme zásadu intimity, důvěřujme hloubce vztahu a buďme naprosto přirození ve svém projevu. Takže nezavírejme v průběhu kralování na trůnu dveře u záchodu, plyn pouštějme všude, jak ze sporáku, tak ze zadnice nebo hrtanu, starý dobrý “vasil” a červené trenky od pondělí jsou pochopitelně taky znakem důvěry, že upřimný a bezpodmíněčný vztah ustojí vše. 
  • Na druhou stranu se nebraňme dobrodružství a troše toho risku a experimentu: metrosexuál nebo hipster, který stráví ráno v koupelně (a taky večer) víc času než banda roztleskávaček dohromady, to může být hodně rajcovní (taky sledování kalorií, krokoměru, postování uběhnuté trasy, nových bot, dvaceti selfíček u kafe, s novinami, zahledění do dáli, …, to taky zabere). 
  • Každá ženská chce alfa samce, to je jasné, pracujme na tom, aby mačo styl byl našim druhým já, na veřejnosti si svou samici přitáhněme k sobě (posaďme ji do klína, sedíme u toho na jediné židli v místnosti, samozřejmě) a zmáčněme ji alespoň jedno prso, nebo půlku zadku (v druhé ruce máme prázdný škopek) a pošleme ji po další pivo. 
  • Neztěžujme ženě už tak těžké situace jitřením ran skrze naslouchání bolestným věcem. Udělme raději radu, která to všechno ihned může ukončit. 
  • Nedávejme najevo city, je to trapné, slabošské a zženštilé, mohli bychom ženu odpudit.
  • Nepřiznejme chybu, v očích ženy by jsme klesli níž, než plíseň na nehtech. Zato upozorněme na každou chybku u ženy osobní růst je předci meta 21. století.
  • Buďme chlapi a věnujme pozornost věcem, na kterých skutečně záleží. Ignorujme nesmysly jako ženin nový účes, data narození, svatby či seznámení, přejděme taktně její špatné dny a raději se vypařme (jenom se v tom nerýpejme, natož abychom se zeptali, co ji trápí nebo jak můžeme pomoci, pozor, ono z toho opravdu něco může vzejít, jako třeba udělat nákup pro rodinu jednou za dva roky).
  • Ženu považujme za samozřejmost, úlovek, oddanou bytost až za hrob, když nám řekne, že nás miluje, řekněme něco jako:”díky, kotě”, nebo:”já tyhle slova neumím, vždyť víš, co bude na večeři?”.
  • Své matce nezatelefonujme co je rok dlouhý, nezeptejme se, co potřebuje, vyjadřujme se o ní s despektem, alespoň ta naše uvidí, že matku nemáme raději, než ji. Stejně je to jedno, jedna za dvacet a druhá za třicet bez deseti. 
  • Když onemocní žena, raději zůstaňme spát v práci, ať se nenakazíme, kdo by pak živil rodinu? Když jsme nemocní smrtelně my, udělejme jí radost a ukažme ji, jak je pro nás důležitá (že může co deset minut kontrolovat naši tělesnou teplotu, zda jsme po patnácti minutách neumřeli, přikrývat a odkrývat naše ubolená těla na pokraji zhroucení, nejlépe v noci. 
  • Poskytněme ženě pocit svobody a o svatbě raději vůbec nemluvme. 
  • Pomozme ji vyznat se v tom, kdo má jakou hodnotu a všechny její mužské přátelé přirovnávejme k oslům, impotentům, trapoňům a debilům. 
  • Zvyšujme její hodnotu tím, že všechny její kamarádky budou toužit po vás a budou závidět a slintat, že patříte neodvratně k sobě – upevňujete to mrkáním na ně s ledabylými olíznutím rtů, “náhodnými” doteky tam i tam, neposlušným jazýčkem u přivítání a neutichajícími komplimenty, ideálně s polo-sexuálním podtextem. 
  • Neobtěžujme svou ženu nadměrnými požadavky a obraťme se jinam, je předci mnoho dalších poskytovatelek potěšení, nemusíme unavovat jenom tu jednu a tu samou. 
  • Každá žena v určitém věku chce svůj klid a způsob života. Respektuje to, nepřekážejme. Naběhněme na novější a výkonnější model, v plné výbavě v moderní barvě.  Základem respektu a úcty k druhému člověku je předci respekt a úcta k sobě a ke svým potřebám.
  • Že láska je svým způsobem kromě jiného i rozhodnutí? Blbost, každý předci ví, že láska je pouze o vzrušení a kdo to neumí přiznat, ten je srab. 

Comments are closed.

  • Poslední komentáře

    • Osobní galerie

      14109_1449906327320_3188791_n-jpg 26498_1425442395737_4666623_n-jpg 26498_1425442715745_1470410_n-jpg 26498_1425451555966_7288148_n-jpg 26498_1426795189556_6673732_n-jpg 26498_1427110237432_7976335_n-jpg 34082_1556497512033_7854924_n-jpg 65035_10200280796602235_420529762_n-jpg 163808_1867599609391_3942464_n-jpg 166583_1867565328534_4108084_n-jpg 320403_4842250093794_1545645029_n-jpg 384543_2744433569692_1366047088_n-jpg