Hnutí mysli 51.: Důkaz, že jsme experti na svůj život

Před časem zavolala paní, v telefonu měla příjemný hluboký hlas, že má zájem o schůzku, protože se potřebuje v životě posunout. A že si myslí, že pro ni by byl nejlepší koučink.

Na sezení jsem se dověděla, že zatím nechce o sobě nic říkat. Takže nevím, jak se jmenuje, co studovala, kolik jí je let, zda je vdaná, jestli má děti, co dělá, co všechno se jí povedlo, co jí těší, jak šel život… Vím jenom, že mi s ní bylo dobře.

Pouze jednou větou řekla, co jí trápí. Cítila se jakoby “rozložena”, ten pocit byl na čele mezi očima. Na otázku, co by chtěla místo toho řekla, že “být složena” v tom místě mezi očima.

Na další otázku, jak to pozná, že se tak již stalo a co všechno bude v jejím životě jinak, řekla, že to pozná podle toho pocitu “složení mezi očima”. Nic víc. Pokaždé pouze odpovědi o „složení“ a „rozložení“.

Tak jsem se zeptala, co bychom měly teď a tady spolu my dvě dělat, aby to pro ni byl užitečně strávený čas. A podle čeho pozná, když se rozloučíme, že dostala to, po co si přišla.

Řekla, že to ví zcela přesně:
1. mám říct, co si o ní myslím já a jak na mne zapůsobila u vrat,
2. mám ji říct nějakou techniku nebo cvičení, aby na ní nepůsobily již ty negativní věci zvenčí, protože pak bude schopna se “složit dohromady” sama.

Nic víc a tohle má být jediné sezení.

Dobře. Na první pohled snadné úkoly. Jak k nim však přistoupit co nejlépe? Zřejmě se již neuvidíme. Co můžu udělat a jak, abych udělala maximum? Kdo jsem já pro ni v téhle situaci? Rozumím dobře, co po mně požaduje? Jak si ověřím, že pracujeme tak, že ji to pomáhá? Cítím se v tom dobře, abych mohla být plně koncentrována na ní?
Najednou to „jednoduché“ bylo. Cítím se dobře, naslouchám, jak nejlépe umím, reflektuji své myšlení, jsem tady a teď vědomě pro svého klienta a klient mi sám přesně říká, co potřebuje.

Odpověděla jsem na první dotaz – řekla jsem, jak o ní přemýšlím a o její situaci v této chvíli. O její odvaze, vůli řešit potíž, síle odmítnout odpovídat na otázky… Odpověděla jsme na druhý dotaz – navrhla jsem “techniku”. Ta se paní moc líbila, bylo to přesně to, co potřebovala slyšet.

Poděkovala a odešla s tím, že teď věří, že “to složit” jde a ví, jak to udělá.

Kdo je pak expert na svůj život? Kdo je nositelem a expertem na nejdůležitější obsah, ať ho zveřejní nebo nikoli?
Není psycholog „pouze“ expertem na proces?