Jak vycházet s tchýní

Posted on 01/04/2013 by Katarina Bradac in Uncategorized

Vyšlo na www.doma.cz

aktualizováno 13.04.2011, 11:37 | 13.04.2011, 00:01 | Jana Potužníková/doma.cz

 

Jak dobře vycházet s tchyní? NÁVOD, KTERÝ FUNGUJE!

 

Tchyně. Svébytná osobnost, která v našich představách hraje obvykle negativní roli. Zbytečně! I s tchyní se dá totiž (dobře) vycházet. Tvrdí to renomovaná psycholožka.

V obecném povědomí hraje tchyně obvykle roli někoho, kdo je “zlý“. Sekýruje, diktuje, motá se do chodu domácnosti svého syna, je panovačná a bůhví, co ještě. Že by mezi ní a snachou fungovala harmonie? V lepším případě neutrální vztahy. Ale i to jsou spíše výjimky.

 

Přitom podle psycholožky Kataríny Bradáč (KatarínaBradáč.cz) je vše otázka přístupu. A také ochoty k sebepoznání, osobnostnímu růstu a schopnosti vcítit se do toho druhého.
Co podle vás stojí za častými konflikty tchyně a snachy?
Do tohoto vztahu vstupují zcela jedinečné osobnosti obou žen, každá s individuální životní historií, proto je obtížné důvody sporů generalizovat. Také je třeba neopomínat “můstek“ rodinných vztahů – manžela a syna v jedné osobě. I ten je tu důležitý, respektive jeho reakce.
Můžete být konkrétnější?
Každý má specifické zkušenosti, a navíc zastává několik rolí. Ty nelze oddělit, doplňují se i ovlivňují. Takže tchyně je i matkou, rovněž však manželkou, pravděpodobně i babičkou. Snacha je manželkou, možná i matkou, ale také něčí dcerou. Manžel je synem, možná i otcem. Pak je situace složitější, než když komunikují pouze dvě role mezi sebou.
Například?
Žena, která se nyní stala snachou, mohla mít například neharmonické vztahy se svojí biologickou matkou a komunikace s tchyní jí to může připomínat. Pak se do komunikační spleti kromě role snachy přidává i role dcery. Tchyně může mít rovněž pohled z vícero stran: jako tchyně, ale i jako matka, která má své představy o tom, co je pro syna nejlepší. Nemusí to myslet zle, jen takzvaně “tlačí na pilu“.

 

Do tchyně je třeba se vcítit. Alespoň to zkuste!

 

Syn a partner to pak také nemá jednoduché. Má se snažit být neutrální?
Postoj: “vyřešte si to mezi sebou“ často nepomáhá. Tehdy ani jedna žena necítí oporu a jistotu. A právě chybějící pocit bezpečí bývá motivem, proč se dámy pouštějí do boje. Tchyně “ztrácí“ synka a snacha si chce vymezit prostor pro sebe i partnera a mít jistotu, že stojí na její straně. Vymáhat si v dospělosti naplnění potřeby bezpečí od jiné osoby však bývá problematické. Manžel nemusí chápat, proč je pro jeho choť tak důležité, aby se jasně postavil na její stranu. Může samozřejmě milovat obě ženy, každou jinak, a neví, kam se má přiklonit. V zásadě ale není užitečné se přiklánět k jedné ženě a odklánět se od druhé.
Co tedy s tím?
Začít u sebe a snažit se zaujmout dospělou roli. Zejména sebepoznání má důležitou úlohu. Pak i upřímná snaha o pochopení druhého a úcta k němu jako ke člověku. Pokud se znám dobře, vím, v čem tkví moje problémy a snažím se zpracovat či zneutralizovat tuto příčinu. Není to jednoduché, ale kromě konečné úlevy od problémů pak tato práce na sobě přináší i velkorysost k slabostem jiných lidí.
To ale nejde vždycky. Někdy nás situace nebo chování toho druhého zaskočí…
To je přece lidské. I vybuchnout. Když však bouře utichne, je jenom na zúčastněných, co s tím udělají. Mnohdy stačí, aby se zamyslela jedna strana: co se to stalo? Proč se mě to dotklo? Proč reaguji tak nepřiměřeně? Přes tyto otázky se lze dopátrat k pravé příčině problému, jež často tkví ve zraněné duši, a pak ji zpracovat. Také je důležitá upřímná omluva.
Jak by to tedy mělo vypadat, aby podobné konflikty nevznikaly?

 

Být tolerantní a velkorysý. K sobě i jiným. A věnovat se prevenci – vnímat, co nám vadí, a zamyslet se proč. Pak to řešit. Kupříkladu příčinou averzní reakce snachy na poučování může být jej zkušenost z primární rodiny, kdy ji soustavně poučovala matka či starší sestra, jako by ji vůbec nepovažovaly za svéprávnou. To člověka zraňuje a snaží se takovému jednání bránit. Když jsou odhaleny a odstraněny příčiny, dojde k pokroku při rozvoj osobnosti a zároveň to pomůže vztahu s tchyní. Snacha pak může reagovat na snahu tchyně poučovat mnohem laskavěji. Třeba i poděkuje za zájem. U tchyně se mohou “neužitečné“ reakce spouštět stejně, na základě předchozích negativních zkušeností. Pak pro ni platí to stejné.

 

 

V ovzduší tolerance a velkorysosti konflikty nevznikají.
Pojďme se ještě podívat na syna-partnera…
Ten také může prožívat vnitřní konflikt, pokud se od něj očekává, že ženy rozsoudí. Byl-li vychován k rozhodnosti, může se domnívat, že pokud se nerozhodne, není chlap. Přitom si stačí uvědomit, že je pod vlivem neužitečných vzorců chování a že se nemusí nikam přiklánět. Naopak může oběma ženám vyjádřit svou lásku a zároveň je požádat, ať ho nestaví do role soudce, protože se pak cítí nepříjemně.
V celé té záležitosti kolem tchyní jde vlastně jen o jedno: o uvědomění si svých problémů i problémů těch druhých?
Ano. A zdůraznila bych zejména hledání příčiny těchto problémů a nalézání jejich řešení. Stejně jako snahu pochopit druhou stranu a to, že ten, s kým mám konflikty, také může mít problém. Nemusí o něm vědět, a přesto ovládá jeho chování. Pokud si člověk uvědomí, že jen ventiluje na druhé osobě své vnitřní problémy, posune se ještě dál, protože již toto uvědomění mu pomůže nezraňovat jiné. A rozhodne-li se kromě sebepoznání na sobě i zapracovat a zbavit se traumat z minulosti, můžeme před ním smeknout, protože to vyžaduje odvahu.

Comments are closed.

  • Poslední komentáře

    • Osobní galerie

      coral-mimi 14109_1449906327320_3188791_n-jpg 26498_1425442395737_4666623_n-jpg 26498_1425450835948_2001321_n-jpg 26498_1425451555966_7288148_n-jpg 26498_1427110237432_7976335_n-jpg 34082_1556497512033_7854924_n-jpg 65035_10200280796602235_420529762_n-jpg 166583_1867565328534_4108084_n-jpg 384543_2744433569692_1366047088_n-jpg 601768_10202216103143689_762463274_n-jpg 1239896_10202216103863707_1185667343_n-jpg