hledání smyslu

Hledání smyslu.

Kdybychom se rodili třeba s nápisem na břiše, kde by stálo:

1. Tvůj smysl života je … (konkrétní cíl),

2. Naplníš ho tak, že … (konkrétní cesta),

3. Na cestě Ti pomůže a doprovodí Tě … (konkrétní jména),

možná by lecos bylo snadnější.

“Kdo ví, proč je na světě, snese každý způsob života.”

                                                                                          Nietzsche

Často se klientům stává, že se ocitají v jakémsi začarovaném kruhu a neumí najít cestu ven. Mnohdy nejde o zásadní životní otázky, které by ohrožovaly život. Navzdory tomu jsou nepříjemné a plíživě člověka obírají o vitalitu, radost ze života, ze sebe sama a o smysl bytí.

Jakákoli činnost pak nepřináší radost, životní plány postrádají smysl. Člověk si říká: kdybych měl partnera, o kterého se můžu opřít, žilo by se mi lehce a byl bych šťastný. Kdybych už měl bydlení, o kterém sním již dlouho, vše by bylo snadnější. Kdybych měl lepší práci a víc peněz, nepřál bych si již nic víc.

Jedna úroveň problému je, že pokud již člověk umí definovat, co chce (a mnoho lidí to neumí), tak nic pro svůj sen nedělá. Buď to neví co, nebo jak, nebo se bojí jít do změny, nebo si jednoduše neumí udělat “akční plán”.

Druhý rozměr problému spočívá v neschopnosti umět být šťastný s tím, co mám nyní. Pokud tohle neumím, jakou mám naději, že to budu umět potom, když už budu mít to, po čem toužím? “Mít” nepřináší automaticky schopnost prožívat štěstí a nepřináší automaticky vnitřní spokojenost a klid.