nesvoboda ve vztahu

Nesvoboda ve vztahu? Říká vám to něco?

Svobodě se naučíme zlehka, přijdeme-li na svět do rodinného vztahu, který pouští ale neopouští.

Nemáme-li to štěstí, stejně se to můžeme naučit, i když později a s určitou námahou. Ta se však vyplatí.

Svoboda duše ovšem kráčí ruku v ruce s odpovědností. Obě jsou nám přirozené.  Přirozené věci potřebují podmínky, aby se sami rozvinuly. Tak, jak je přirozené pro semínko vyrůst ve velký strom, třeba. Všechno potřebné má v sobě ukryto, nic navíc nepotřebuje, má-li k tomu podmínky, vyklíčí a dál se plně vyvíjí.

Nikomu nepatříme, nikoho nevlastníme. Přesto celý život můžeme strávit v blízkém objetí. S radostí, je-li objetí svobodné.

Přijďte se učit svobodě ve vztazích, bez strachu a s radostí. Bez ohledu na to, o jaký vztah se jedná. Aby ve vašich vztazích nepanovalo přivlastňování si lidí, naopak, aby vaše vztahy byly svobodné, odpovědné, respektující. Aby vaše vztahy, třeba s dětmi, nebyly syceny strachem o ně a nepřínosnou soustavnou přemrštěnou péči, ale důvěrou, že dítě je přirozeně schopno vnímat a pochopit po našem vzoru, co jsou  hodnoty, co je respekt, úcta, láska, svoboda a důvěra. A pak rovněž v tomhle duchu “vyklíčit”. Ať jej neprovází nesvoboda ve vztahu, naopak.