Hnutí mysli 193: Chiba? Hurá, sem s ný! Aneb: mrtví u lékaře, hladoví u pekaře.
Když člověk zvládne absolvovat formální vzdělávací systém a nějakým zázrakem má chuť se pořád učit, pak má konečně k dispozici pár výhod: vybere si, co …
Hnutí mysli 192: Želva na zádech
Přítelkyně mi ukázala video, zřejmě z nějaké ZOO, kde ve stínu keře leží velká světlá želva. Přišla k ní druhá taková želva a dosud se …
Hnutí mysli 191.: Jaké Vánoce přejeme blízkým?
V čase mých studií na univerzitě, když se blížil Vánoční čas, jeden z mých spolužáků popřál našemu oblíbenému profesorovi Veselé Vánoce. Pan profesor pohleděl na …
Hnutí mysli 190.: Neptej se mne, proč tě miluji.
Nedávno mi dávný přítel z dětství říkal, že od své přítelkyně dostal otázku, proč ji miluje. Na první pohled “normální” milenecká otázka. A možná se …
Hnutí mysli 189.: Běž do svého pokoje a vrať se, až budeš normální aneb: Kouzelná slova taky u nás doma
Tuhle jsem zaznamenala výrok:” Běž do svého pokoje a vrať se, až budeš normální!” Na první pohled takové běžné sdělení od rodiče, který má zřejmě nějaké …
Hnutí mysli 188.: Jak mluvíme s dítětem, jak se zvířetem a jak se starým člověkem? Aneb respekt je jenom jeden.
Že to nesouvisí? Jak mluvím s dítětem a třeba se zvířetem? Neřekla bych. Vysvětlím proč ale nejdřív řeknu, jakou zajímavost jsme s různými rodiči objevili. …
Hnutí mysli 187.: Poslušné dítě není to samé jako šťastné dítě.
Je mi trochu úzko, když slýchám, jak rodiče chválí děti jiných rodičů, PROTOŽE obdivují, jak jsou vzorně vychované. Neodmlouvají, sedí tiše u jídla, úkoly si …
Hnutí mysli 186.: Za neschopností se domluvit je často jenom strach.
Potkat člověka bez svazujícího destruktivního strachu je darem do života. Takový člověk nám totiž například upřímně řekne, co si myslí, bez strachu, že nás ztratí. …
Hnutí mysli 185.: Mami, nech mě to spravit.
Všichni jsme zažili to, že se nám něco nepovedlo napoprvé. Kdybychom se nepokusili znovu, nebylo by dětí, nebylo by kuchařů, nebylo by hezkých obrazů a …
Hnutí mysli 184.: “Protože” a “Sebevědomí” jsou jen zdánliví kamarádi.
Mít o sobě pocit či přesvědčení, že jsem v pořádku, prožívat klidné sebevědomí a vnitřní sílu a to odvisle od toho, zda se mi právě …










